Přepnutí na zimní čas minulý víkend dalo obyvatelům mnoha zemí možnost o víkendu déle vyspat. A to je v podstatě dobré, protože obyvatelé západních zemí, včetně Británie, trpí chronickým nedostatkem spánku.

Podle údajů Britského centra pro studium spánku průměrný Brit spí průměrně 6,5 hodiny denně, což je pro většinu lidí nedostatečné. Mnoho studií ukázalo, že nedostatek spánku může vážně poškodit naše zdraví. Jen pár nocí špatného spánku může ovlivnit hladinu cukru v krvi a přispět k přejídání. Také se mohou pozorovat změny dokonce na úrovni DNA.

Před několika lety televizní pořad BBC Trust Me I’m a Doctor (Důvěřujte mi, jsem doktor) ve spolupráci se Surrey University provedl experiment: účastníky výzkumu požádal, aby snížili délku spánku jen o jednu hodinu po dobu jednoho týdne.

Doktor Simon Archer ze Surrey University uvedl, že toto zkrácení spánku ovlivnilo práci mnoha genů (asi 500), včetně genů, které ovlivňují vznik zánětlivých procesů v těle a vývoj diabetu. Je zřejmé, že nedostatek spánku má extrémně negativní vliv na naše fyzické zdraví. Ale jak ovlivňuje nedostatek spánku naše duševní stav?

Televizní pořad BBC Trust Me I’m a Doctor ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou provedl malý experiment.

Tentokrát zapojili účastníky, kteří se mohou pochlubit pevným spánkem. Vybavili je zařízeními, která sledují fáze spánku a jeho kvalitu. První tři noci měli spát 8 hodin. Další tři noci jim bylo povoleno spát pouze čtyři hodiny. Každý den účastníci experimentu odpovídali na řadu otázek, které měly odhalit jejich psychický stav, změny nálad a emocí. Také vedli video deníky. Jaké jsou výsledky experimentu? Doktorandka z Oxfordské univerzity Sarah Reeve, která vedla experiment, byla překvapena, jak rychle se změnilo naladění účastníků.

„Zaznamenali jsme zvýšenou úroveň úzkosti, melancholie a stresu, také se objevily známky psychózy a zvýšila se nedůvěra vůči ostatním lidem“, řekla.

„S ohledem na to, že tyto změny byly zaznamenány po pouhých třech nocích nedostatku spánku, je to dojemné,“ říká Sarah Reeve.

Tři z čtyř účastníků experimentu uznali, že se jim nelíbí jejich stav po čtyřhodinovém spánku, ale jeden účastník – Josh – řekl, že nedostatek spánku na něj vůbec neovlivnil.

„Tento týden se na mé stavu neprojevila tak silně, jak jsem se obával. Cítím se dobře – nelze říct, že jsem šťastný, nebo naopak smutný, rozrušený nebo něco jiného,“ říká Josh.

Nicméně testy, které Josh podstoupil, říkají opak. Jeho pozitivní naladění se prudce změnilo po dvou nocích nedostatku spánku a negativní emoce začaly převažovat. Ačkoli se cítil relativně dobře, objevily se známky zhoršení jeho duševního stavu. Výsledky našeho malého experimentu odpovídají výsledkům rozsáhlého výzkumu Oxfordské univerzity o vlivu nedostatku spánku na duševní zdraví studentů.

Do výzkumu se zapojilo více než 3700 britských studentů, kteří si stěžovali na problémy se spánkem.

Přespání a nedostatek spánku: dvě cesty ke brzkému hrobu

Víte, jak fungují vaše vnitřní hodiny? Účastníci výzkumu byli rozděleni do dvou skupin. První skupina absolvovala šest sezení kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která měla pomoci zlepšit kvalitu spánku. Druhá skupina dostala standardní doporučení pro poruchy spánku. Po deseti týdnech studenti, kteří absolvovali kurz kognitivně-behaviorální terapie, hlásili zlepšení spánku, snížení úrovně melancholie a úzkosti, také se snížila frekvence projevů psychózy a halucinací.

Tato studie ukazuje, že nespavost ne vždy je důsledkem duševních poruch, ale že právě nespavost může vyvolat vznik duševních problémů. Profesor klinické psychologie na Oxfordské univerzitě Daniel Freeman, který vedl výzkum, říká, že nedostatek spánku vyvolává vznik nátlakových negativních myšlenek, které mohou vést k duševním poruchám.

„Když se nespíme, objevuje se u nás více negativních myšlenek a zaměřujeme se na ně,“ říká vědec.

Vědci: spánek je klíčem k kráse a úspěchu v komunikaci Proč nás přepadá ospalost po jídle a které potraviny jsou za to odpovědné? Vědci: denní spánek může být známkou diabetu 2. typu Podle jeho slov několik nocí nedostatku spánku zřejmě nezpůsobí duševní onemocnění, ale určitě zvýší rizika jejich vzniku.

„Téměř každou noc má téměř třetina lidí na Zemi problémy se spánkem. Asi 5-10% populace trpí nespavostí. Ale mnoho lidí žije s tímto problémem a zvládá ho. Nicméně poruchy spánku zvyšují riziko vzniku nejrůznějších duševních poruch,“ říká Freeman.

Výzkum Oxfordské univerzity také pomáhá pochopit, že zdravý spánek sám o sobě zlepšuje pohodu a náladu a chrání před vznikem duševních poruch.

„Vydělaných 60 000 dolarů ročně bude mít menší vliv na schopnost člověka cítit se šťastným než jedna hodina spánku v noci navíc,“ říká profesor ze University of Southern California Norbert.