Nedávno jsem slyšela parádní podkasat s německým psychologem Manfredem Spitzer o digitální závislosti. Absolutně neskutečné informace o funkci mozku. Něco málo ti sem z toho rozhovoru zhrnu. 

První a asi jak pro koho ale pro mě rozhodně neuvěřitelně podstatné

Informace z knihy papírové se mozkem vnímá mnohem lépe než informace z webu nebo audio čtečky. Navíc při čtení knihy v papírové podobě úroveň stresu klesá již za 8 minut při čtení digitálního obsahu úroveň stresu téměř neklesá pouze v některých případech a jen u dospělých je stav čtení knihy a e knihy téměř totožný. 

„Takže žádná čtečka knih jak jsem si již dlouho přála.“

Lekce online jsou mnohem lepší pokud se jedná o audio doplněné klasickou prezentací a ještě lépe pokud je možné prezentaci vytisknou a bez monitoru samotnou přednášku pustit k tomu jako audio, zapamatování informace je až dvakrát větší.

Druhý bod, který díky bohu pro mě je docela běžný psaní rukou

Možná v mém případě jde spíš o profesní deformaci ale všechny náčrty dokonce i osnovy píšu rukou. Pokud člověk píše rukou a ne na počítači mnohem víc má „blbě řečeno – rozházené myšlenky“ a kreativita v tito chvíli je násobně vyšší. Takže pokud máš kreativní práci je důležité minimálně část své práce dělat na papíře tím zvýšíš i svou efektivitu.

Třetí podstatný bod mě donutí se zamyslet nejen nad svou práci ale i nad způsobem vnímání.

Nedostatečný reálný kontakt z lidmi snižuje úroveň štěstí, a nejen to nedostatečný kontakt s lidmi může vést ke snížení sexuální aktivitě dokonce může vést ke zvýšení úrovně tuku v našem těle. Dokonce taková drobnost jako plácnutí po rameni od šéfa za dobrou práci může vést k úbytku hmotnosti snížení chutě na sladké a vnitřnímu klidu. Pořád jsme opice které potřebují sociální kontakt a právě po celkem dlouhé mezeře díky opatřením je dnes mnohem důležitější vést k tomuto kontaktu nejen sebe ale především budoucí generaci.

Každý partner je špatný

Tuhle větu každý z nás musí nejen vstřebat ale především pochopit. Každý partner kterého si vybereme je špatný a čím dál víc se ke vztahům lidé staví tak že no tohle se mi nelíbí najdu něco jiného ale to není řešení. Samozřejmě jsou věci, přes které nejede vlak, ale zamyslet se nad tím. Každý vztah je vlastně taková práce bez vola a pauzy jakmile si dáte minutku můžete napáchat škodu. S partnerem je třeba na vztahu pracovat a to opravdu pracovat. V dnešní době to není vůbec běžné šak je takový výběr a nahradit partnera lze stejně jako překliknout post v Instagramu.

Co měli vlastně ty všechny body předtím společného s digitální závislostí?

Doba je čím dál rychlejší zpomalit se musíme učit ale především každá chytrá digitální hračka narušuju naši schopnost soustředit se. I když lidé dnes tráví hodiny na Instagramu a dalších platformách je důležité si uvědomit že to ne ty a ani ne já udržujeme pozornost na seriálu nebo sociální síti ale právě ten seriál či sociální sít dokonce i zprávy udržují naší pozornost a čím dál víc ztrácíme schopnost se soustředit sami bez pomoci.